1. NepoC znávám sebe sám
s úzkostlivým sténáním vždy usíAm nám,
hořké slzy polyEm kám.
V sevřeC ní jsem ze všech stran,
touží dál mě trýznit slovy, které Am znám,
s dotazem, kde je tvůj Em Pán? E7 F
Proč se tak C rmoutíš, duše má? G
Proč se tak Am trápím, když vím, F
žes mi byl C blízko, nesouAm dils mě, odpusG til.
R: V bouři Am mého srdce zmítán,
tolikC rát jsem pochyboG val.
Tvoje Am sláva temno střídá, G
majesC tátem napoj G mou
duši F žízniC vou, žalem F zmáhaC nou.
Jsi záchAm ranou, G jsi můj C Král.
3. Je tak C snadné odhlédnout
od tvé tváře, Pane, sám pak přemíAm tám
jenom o svém množství Em ran.
VzpomeC nout smím na ten den,
kdy jsem s velkým zástupem pro Tebe Am stál
před branou, kde byl tvůj Em chrám. E7 F
Proč se tak C rmoutíš, duše má? G
Proč se tak Am trápím, když vím, F
žes mi byl C blízko, nesouAm dils mě, odpusG til.
R2: V bouři Am mého srdce zmítán,
tolikC rát jsem pochyboG val.
MiloAm srdenstvím mě zachraň, G
majesC tátem napoj G mou
duši F žízniC vou, žalem F zmáhaC nou.
Jsi Am záchranou, G jsi můj C Král.
B: Z nouze F mých posledních vzdechů
utvoř píseň C nádhernou. G
Přijmi F tíhu všedních zmatků,
tvoje moc ji C může obejG mout.
Ztráty F bolestné a těžké G přijíAm mám a C vím, F
jenom G Ty smíš mi Am být C vším. F
3. Když do vod C hloub se potápím
a kolem příboj vln, o život zápaAm sím,
buď mi kruhem záchranEm ným.
Ty jsi C bouři učinil
a tvůj Syn se trpět nebál, kříž přiAm jal,
bez něj sám bych neobEm stál.
C: F Proč se tak C rmoutím?
F Proč se tak C trápím? Vždyť vím,
F jsi záchAm ranou, G jsi můj C Král.
F Jsi záchAm ranou, G jsi můj C Král.