undefined
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. (Žalm 139, OL701)
Autor: Josef Olejník
Licence: BY-SA (uv. původ, zachovejte licenci)
R: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
1. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, * ty víš, když sedám i když vstávám.
2. Poznáváš mé myšlenky již zdálky; * ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, + všímáš si všech mých cest.
R: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
3. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří?
4. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi.
R: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
5. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři,
6. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice.
R: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
7. Tys přece stvořil mé ledví, * utkal jsi mě v lůně mé matky.
8. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, * úžasná jsou tvoje díla.
R: Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
Nástroje
Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje