undefined

Veleb, duše má, Hospodina. (Žalm 104, OL66)

Licence: BY-SA (uv. původ, zachovejte licenci)

R: Veleb, duše má, Hospodina.

1. Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru veliký! * Velebností a vznešeností ses oděl, + světlem se halíš jako pláštěm.

2. Napjals nebesa jak stanovou plachtu, * nad vodami jsi zbudoval své síně.

R: Veleb, duše má, Hospodina.

3. Z mraků si děláš svůj vůz, * kráčíš na perutích větru.

4. Větry si volíš za své posly, * za své služebníky plameny ohně.

R: Veleb, duše má, Hospodina.

5. Jak četná jsou tvá díla, Hospodine! * Všechno jsi moudře učinil,

6. země je plná tvého tvorstva. * Zde moře mohutné a široširé,

7. v něm nespočetné hemžení * živočichů drobných i velkých.

R: Veleb, duše má, Hospodina.

8. Všichni čekají od tebe, * že jim dáš obživu v pravý čas.

9. Ty jim dáváš, a oni sbírají, * otvíráš ruku, a sytí se dobrými dary.

R: Veleb, duše má, Hospodina.

10. Děsí se, když skryješ svou tvář, * hynou, když vezmeš jim život, + a vracejí se do svého prachu.

11. Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, * a obnovuješ tvář země.

R: Veleb, duše má, Hospodina.

Zjednodušit zobrazení

Velikost písma

Blokovat zhasínání displeje