771

Marnost v světě

1. Marnost v světě nad vše marnosti,

na němž nic jistého není,

co by zůstalo v své stálosti

a nevzalo porušení;

v čem se nejvíce kocháme,

to mine, než se nadáme.

2. Když člověk je v nejlepším květě

a vší rozkoší oplývá,

rychle podťat, jak tráva v létě,

umírá, v hrob vložen bývá;

musí se bráti k věčnosti,

opustit světa žádosti.

3. Co nám prospěje světa sláva,

co bohatství, kteréž máme?

Krátký čas člověk živ zůstává

a všecko zde zanecháme.

Co jsme koli shromáždili,

to pomine v malou chvíli.

4. Dokud je čas milosti Boží,

strojme se do věčných stanů,

nepečujme o slávu zboží,

náš poklad je v Kristu Pánu

plný nebeského jmění,

jemuž zde rovného není.

Zjednodušit zobrazení

Velikost písma

Blokovat zhasínání displeje