753

Jak jelen s mnohou žádostí

1. Jak jelen s mnohou žádostí

dychtí po vodách čerstvých,

tak, ó, Bože, já s bolestí

k Tobě volám v bídách svých;

ač duše má živého

Tě žízní, Boha svého,

ach, skoro-li se ukáži

před velebnou tváří Boží.

2. Jako loď ode vln mořských

sem tam bývá zmítána,

někdy též od větrů prudkých

na skále roztříštěna,

tak já, bídou souže- ný,

bývám sem tam zmítaný;

ach, jak mnohé vlny kříže

valí se na mě vždy blíže.

3. Přijď, ó, Pane, nevzdaluj se,

vyveď z údolí pláče,

nechť tvá pravice vznáší se

nade mnou, milý Otče,

přenes mne z běd, zármutků

do svých věčných příbytků;

ach, jak po Tobě srdce mé

touží, vzdychá každého dne.

Zjednodušit zobrazení

Velikost písma

Blokovat zhasínání displeje