662

 Já klaním  se té  lásce svaté,
jež v  Kristu nám  se zjevuje,
a proudu  milosti té  vzňaté
se dávám,  jenž k  nám směruje.
Ne na  sebe já  pamatuji,
než v  moře lásky  sestupuji.
2. Ó, jak  se ke  mně skláníš  něžně,
vždy po  mně touží  srdce tvé!
Tvou láskou  přitahován snažně
všechno Ti  dávám, co  je mé.
Tys připojil  mne, Bože,  k sobě,
Ty ke  mně lneš  a já  zas k  Tobě.
3. Já vím,  že Tebe  musím míti,
tvůj musím  býti napořád.
Život ni  ráj mi  nikdo z  lidí
na zemi  této nemůže  dát.
Jen v  Tobě pokoj,  v Tobě  radost,
Ty sám  mým tužbám  činíš zadost.
4. Kéž jméno  tvé, ó,  Jezu milý,
se navždy  vtiskne v  mysl mou;
tvá láska  věrná v  každou chvíli
mne naplňuj  a vládni  mnou –
ať v  slovu, v  skutku, v  počínání
je znát  mé v  Kristu přebývání.

Nástroje

Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje

Nahrávky