627

Dvě jsou cesty

1. Dvě jsou cesty, po nichž kráčí lid:

může k slávě nebo k smrti jít,

až se pouť pozemská skončí

tam u věčnosti bran.

2. Dvě jsou brány, jež projdem v ten den,

ale úzkou možno vejít jen

tam, kde běd a nářků není víc,

kde nám Bůh jde vstříc.

3. Kterou cestou, člověče, jdeš? S kým?

Která brána bude cílem tvým?

Zdali získat toužíš ze všech sil

Boží slávy díl?

4. Široká je cesta a tam – smích,

avšak na ní k smrti vede hřích.

K věčné zkáze půjde v soudný den,

kdo tkví v hříchu jen.

5. Zamysli se: Kudy chceš a kam?

Cestu spásy dává však Bůh sám!

Když se vírou spojíš s Kristem již,

duši zachráníš.

Polsky

Po dwóch drogach śpieszy mnogi lud;

w zgubę wieczną albo w chwały gród,

aż się podróż ziemska skończy tam

u wiecz- ności bram.

Zjednodušit zobrazení

Velikost písma

Blokovat zhasínání displeje