603

Má duše se nespouštěj

1. Má duše  se nespouštěj
nikdy Boha  svého,
neb On  též neopustí
mne času  žádného;
v Něm  je má  naděje,
On mne  ve dne  i v  noci
opatruje svou  mocí,
když se  mi zle  děje.
2. Abych vždy  mohl jíti
po cestách  upřímných
a marně  neblouditi
v temnostech  omylných,
světlo slova  svého
přede mnou  osvěcuje
a mne  sám ochraňuje
před lstí  ďábla zlého.
3. Byť mne  pak opustili,
jak se  v světě  děje,
přátelé moji  milí,
však mi  sám Bůh  přeje;
živí mne  z milosti,
zbaví tak  všeho zlého
duši, tělu  zhoubného,
přivede k  radosti.
4. Jemu já  se oddávám
v štěstí,  též i  v bídě,
jeho vždycky  zůstávám
v smrti  i v  životě;
vím, že  neopustí
doufajícího v  sebe,
ale dá  pomoc z  nebe,
když těžkost  dopustí.
5. On sobě  nelibuje
nic pádu  našeho,
On velmi  nás miluje,
takže Syna  svého
dal nám  ke spasení,
abychom v  Něj věřili
a věčně  živi byli,
jsouc pekla  zbavení.
6. Srdcem tedy  děkujme
Stvořiteli svému
a vděčnost  prokazujme
v každou  chvíli Jemu;
šťastná je  hodina,
v kterou  člověk s  vděčností
a v  srdečné žádosti
na Boha  vzpomíná.

Nástroje

Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje

Nahrávky