525

Můj Bože, já v Tebe doufám

1. Můj Bože,  já v  Tebe doufám,
dej, ať  nejsem zahanben,
v Tebe  věřím, k  Tobě vzdychám,
v soužení  a v  kříži svém;
vytrhni mne  svou milostí,
vyprosť od  nepřátel zlostí,
nakloň uši  svých ke  mně,
vyslyš, potěš  a spas  mě.
2. Ach, buď  mým hradem,  mou skálou,
ach, buď  mé útočiště,
dej, ať  u Tebe  vždy stálou
mám pomoc  v každém  místě;
jak jsi  mi přislíbil,  Pane,
dej, ať  se mi  vše tak  stane,
vytrhni mne  bídného,
z ruk  nepřítele mého.
3. Ty jsi  má naděje,  Pane!
Od mladosti  v Tě  doufám,
ó, nechť  mi se  milost stane,
tak ať  nikdy nezoufám;
na Tebe  jsem hned  spolehl,
když jsi  mne na  svět přivedl
ze života  matky mé,
oddal jsem  se moci  tvé.
4. Tebe vděčně  oslavuji,
tvé dobroty  vzpomínám,
ač mne  mnozí potupili,
od zlostných  zlehčen bývám;
ač mne  nouze ob-  klíčila,
však mne  těšíš, Tys  má síla,
proto k  Tobě pospíchám,
v Tobě  svoji lásku  mám.
5. Srdcem každodenně,  Pane,
chci Tebe  oslavovat,
i jazyk  můj nepřestane
Tobě, Bohu,  děkovat
za tvá  hojná dobrodiní,
jichž žádného  počtu není.
Rač mne  v tom  upevňovat
a svým  slovem spravovat.
6. Dále uznávám  s radostí
dobrotu tvou  velikou,
žes mne  řídil od  mladosti,
zahnal zhoubu  velikou,
jak dítě  mnes opatroval,
bázní své  vynaučoval,
často chránil  předivně,
ranil nepřátelé  mé.
7. Pane, rač  mne tou  milostí
nadále následovat
a mne  také v  dospělosti
sám mile  opatrovat,
bych mohl  tvé divy,  Pane,
učinit svým  dítkám známé,
by také  ony Tebe
vzývaly v  své potřebě.
8. Líbezně všecko  spravuješ
pravicí vyvýšenou,
pyšné z  trůnu sesazuješ,
chceš mysl  poníženou.
Žádný nemůž  vypraviti
činy tvé,  ani zlomiti
radu tvou,  nebo jsi  sám
země, též  i nebes  Pán.

Nástroje

Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje

Nahrávky