459

Tam z dálných světa krajů

1. Tam z dálných světa krajů, kde věčný led a sníh,

i od palmových hájů, jež horký šlehá jih,

přes moře, lesy, stráně hlas touhy zaznívá:

"Kéž sladké slovo Páně i nám se rozsívá!"

2. Kéž zde, kde žeň tak mnohá, i dělníky je zřít,

by učili nás Boha též jak sluší a ctít

a tam, kde klam a bludy až dosud panují,

nechť cesty spásy všudy a všem se zvěstují.

3. Groš svůj, jak ona vdova, na oltář každý dej

a sluhy Páně slova k pohanům vysílej;

ať církev svatá vzkvete dle Páně návodu:

„A jdouce po všem světě, všech učte národů.“

4. Ten věčných věků vládce, jenž s církví svou chce být,

rač shromáždit své stádce a jemu vévodit!

By věnčen palmou míru svět oblažen tu stál

a jednu sdílel víru; že Kristus Pán, náš král!

5. Ty pak, ó, Duchu svatý, rač požehnání dát

a pravdy plamen vzňatý nech mocně plápolat:

ať nikdy nevyhasne zde pravdy svaté zář

a po pouti té časné dej zřít nám Boží tvář!

Zjednodušit zobrazení

Velikost písma

Blokovat zhasínání displeje