351
Probuď se, duše, ze sna
Autoři: Jan Tacina, Ludvík Bohumil Kašpar
1. Probuď se, duše, ze sna těžkého,
dlouhá noc se dokonává,
příprav se vyjít před Pána svého;
nový den se znáti dává;
okamžitě překvapí tě
ženich zdávna slíbený.
2. Hlas jeho zní až do končin země:
„Obraťte všichni zřetel svůj ke mně!
Kdo mne bude v péči míti,
vždy jsa hotov vstříc mi jíti;
káži jemu k stolu svému
sednouti v svém království.“
3. Zanech již, zanech hříšného dlení,
postaň a stroj se ku práci denní;
svlékni roušku lži a zlosti,
obleč roucho spravedlnosti
ušlechtilé, čisté, bílé,
Pánu hleď se líbiti.
4. Blíží se, blíží velebná chvíle,
co nám Bůh slíbil, blízko je cíle;
pučící se ratolesti
nové, věčné léto věstí;
pokoj stálý, dokonalý
věřícím již vykvétá.
5. Ježíši! K Tobě oči své zvedám,
ochrany, spásy u Tebe hledám;
dej, ať co mi zbývá času,
pilně šetřím tvého hlasu,
nechť mne vodí, znovuzrodí
Duch tvé síly, moudrosti!
6. Když pak v den soudný bude mi vstáti
z temného hrobu k Tobě se bráti,
kdy hlas trouby pohne všemi,
kteří jsou pohřbeni v ze- mi;
dej, ať z prachu beze strachu
před trůn tvůj se postavím.
Nástroje
Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje