343
Když ti bližní v prchlivosti
1. Když ti bližní v prchlivosti potupy šíp v srdce vryl,
křehcí jsme, nuž s ochotností odpusť mu, v čem pochybil.
Pravici mu v upřímnosti podej na znak smíření,
vždyť sám žádáš za své hříchy od Boha odpuštění.
2. I když by se obnovilo protivníka sočení,
odpusť, dřív co snadné bylo, po druhé snáz k splnění.
Čiň, jak praví Páně rada, v dobrou vůli vejdi s ním
a nechť slunce nezapadá nikdy nade hněvem tvým!
3. Neustává-li v své zlobě, odpusť zase, pomni jen,
po třetí-li křivdí tobě, Páně že je pomsty den.
Nedej přemoci se zlému, duch ať střeží tělo mdlé,
zůstaň věrný Mistru svému, přemáhaje v dobrém zlé!
Nástroje
Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje