342

Kam chvátáš srdce mé

1. Kam chvátáš srdce mé,

již příliš ztrápené?

Chci k Sijónu se bráti

a před Bohem tam státi.

Byť za moře jsem zašel,

i tam Ty bys mne našel.

2. Mé břímě těžké dost

a veliká má zlost;

však Kristus, Boží símě,

již převzal moje břímě;

neb krví svou vše dluhy

zaplatil za své sluhy.

3. Chrám, ten jest hříšných stan,

tam bral se publikán,

tam vyznal s upřímností

své těžké nepravosti,

tam volal k Bohu svému,

by milostiv byl jemu.

4. A proto k Otci též,

ó, synu, přímo běž

a pros Jej bez ustání

o jeho smilování.

Uslyší vševědoucí

Bůh modlitby tvé vroucí.

Zjednodušit zobrazení

Velikost písma

Blokovat zhasínání displeje