331

Ach, Bože můj

1. Ach, Bože  můj, já  jsem zbloudil
a břemeno  hříchů mých
veliké je,  neb jsem  chodil
po nepravých  cestách svých;
proto chtěl  bych před  hněvem tvým
utéci, ale  kam nevím.
2. Byť bych  se kamkoli  schoval,
Ty jsi  všude přítomný,
bych se  také přestěhoval
do daleké  krajiny,
bych měl  křídla holubice,
však mne  najde tvá  pravice
3. Proto jen  vyznati musím:  /
Pane, hřešil  jsem těžce,
avšak Tě  pokorně prosím,
nezamítej mne  přece,
ať hříchy  mé hněvu  tvé- ho
nerozněcují věčného.
4. Může-li člověk  mořského
písku kdy  v počtu  míti?
Tak bez-  božnost srdce  mého
kdo může  vysloviti?
Kdo by  moh’ mé  nepravosti
vypočítat od  mladosti?
5. Ale, Kriste,  tvé trýznění,
tvá krev  je lékařství  mé,
v ranách  tvých mám  potěšení,
i když  smutné srdce  mé;
proto chci  v Tebe  doufati
a do  tvých ran  se skrývati.
6. Jezu, já  na Tě  uvalím
břemeno všech  hříchů mých,
posilňuj Ty  mne, když  jsem mdlým,
umyj duši  jako sníh.
Duch tvůj  nechť mne  naplňuje
a v  dobrém vždy  utvrzuje.

Nástroje

Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje

Nahrávky