330

Aj, blahoslavený

1. Aj blahoslavený,
kterému z  milosti
jsou zde  odpuštěny
jeho nepravosti;
blahoslavený muž,
jehož zlost  přikryta
a jemuž  hřích nijak
Pán Bůh  nepočítá.
2. Já když  jsem ukrýval
a tajil  své zlosti,
vždy jsem  smuten býval,
chřadly ve  mně kosti;
maje ve  dne, v  noci
přetěžké svědomí
tak, že  všecky moci
v těle  mém vyschly  mi.
3. Proto jsem  umínil
hříchů netajiti,
v čem  jsem se  provinil,
Pánu se  kořiti.
A jak  se to  stalo,
milosti jsem  došel,
srdce mé  zplésalo,
zármutek můj  odšel.
4. Za to  budou Tebe
prosit všichni  svatí,
neb člověk  sám z  sebe
nemůž než  klesati;
však srdcím  kajícím
útoky a  svody
k Tobě  vzdychajícím
nepřinesou škody.
5. Bože, Tys  má skrýše,
můj hrad,  mé spasení,
má přebídná  duše
jen k  Tobě má  zření;
proti pokušením
Ty sám  zachováš mne,
vítězným plesáním
slavně obdaříš  mne.

Nástroje

Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje

Nahrávky