undefined

Klaním se ti vroucně

skry ně, vrouc ti Kla 1. ním se ti se tu ve svá tos be náš, jenž Bo že cem svým srd se váš. To u krý bou svou sla před te bost, pod vám, zce la vám. A men. že, vy zná Bo
1. Klaním se  ti vroucně,  skrytý Bože  náš, /  jenž tu  ve svátosti  sebe ukrýváš.  / Tobě  srdcem svým  se zcela  poddávám, /  před tebou  svou slabost,  Bože, vyznávám.
2. Zrakem, hmatem,  chutí tebe  nevnímám, /  a jen  sluchem svým  tě jistě  poznávám. /  Věřím vše,  co hlásal  světu Kristus  Pán, /  v něm  je základ  pravdy lidstvu  všemu dán.
3. Na kříži  jsi tajil  jenom božství  své, /  zde je  také skryto  člověčenství tvé.  / V  obojí však  věřím celým  srdcem svým,  / o  milost tě  prosím s  lotrem kajícím.
4. Rány tvé  jak Tomáš  vidět nežádám;  / že  jsi Pán  a Bůh  můj, vroucně  vyznávám. /  Rač mé  chabé víře  větší sílu  dát, /  více v  tebe doufat,  víc tě  milovat.
5. Plode smrti  Páně, Chlebe  života, /  v němž  se lidem  dává Boží  dobrota, /  dej mé  duši stále  jenom z  tebe žít,  / v  tobě Boží  lásku rozjímat  a ctít.
6. Dobrý Pelikáne,  Jezu, Pane  můj, /  krví svou  nás hříšné  z hříchů  očisťuj, /  vždyť jediná  krůpěj její  stačila, /  aby všeho  světa viny  obmyla.
7. Rač, ó  Jezu Kriste,  jenž jsi  nám zde  skryt, /  srdci toužícímu  touhu vyplnit,  / abych,  jak zde  hledím s  vírou na  oltář, /  v nebesích  tě jednou  spatřil tváří  v tvář.  / Amen.

Nástroje

Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje

Nahrávky