1. E Jako dám kadidla A stoupá, naplňuje Boží E chrám,
jako závan libých F#m vůníG#m A rozlévá se do všech E stran,
tak ať vstoupí do mých A kostí, tak ať plní duši E mou
Tvoje nekonečná F#m láska, G#m A buď mi, Pane, opoE rou.
2. Duše pokorná si přizná: ten, kdo mnohé nepřijal,
ten, kdo poklad v nebi nemá, marně by se rozdával, tak ať vstoupí...