1. Eb Proč krutá je tato doba,
když v B lidech je svár a lidská zloba.
Cm Proč jedni štěstím oplývají,
Ab jiní slzy bolesti prolévaEb jí. B Cm Ab
2. Ty Eb nevíš sám, proč se to stalo,
snad B tvé štěstí se málo namáhalo,
Cm cítíš se sám, tiše tápeš,
Ab mělo se tak stát, snad už to chápeš.
3. Eb Neklaď si vinu na bedra svoje,
možná B stala se chyba, nebyla tvoje,
Cm to mezi lidmi se často stává,
Ab že lidský osud rány dává. Eb B
R: B Pro tebe B/D několik slov Eb mám,
toho co se stalo neliB/D tuj, neplač, nezouCm fej,
svoje Cm7/B trápení mu oběAb tuj.
Pro tebe Ab několik slov Eb mám,
toho co se stalo neliB/D tuj, neplač, nezouCm fej,
svoje Cm7/B trápení mu oběAb tuj.
4. F Trvá to dobu dlouhou,
C/E vysvobození stalo se tvou touhou.
Dm Vytrvej kvůli boDm7/C žímu plánu,
B on zacelí každou ránu.
5. S tebou F trpí, pláče a strádá,
v C/E myšlenkách s tebou se hádá.
Dm Když všechno ztrácíš, Dm7/C vzdáváš boje,
B plní sílou srdce tvoF je. C/E Dm B
6. Když s F křížem dál jít se bojíš,
C/E všechno před něho s pláčem složíš.
Dm Objímá tě, s tebou z Dm7/C prachu vstává,
B zvedá tvůj kříž, zpět ti ho dává. F C
R: C Pro tebe C/E několik slov F mám,
toho co se stalo neliC/E tuj, neplač, nezouDm fej,
svoje Dm7/C trápení mu oběB tuj.
Pro tebe B několik slov F mám,
toho co se stalo neliC/E tuj, neplač, nezouDm fej,
svoje Dm7/C trápení mu oběB tuj. F