undefined
Ani žár ani mráz
Autoři: Jiří Jakubík, Jiří Minařík
1. Komu záleží víc na vlastních přáních,
nedokáže jít vstříc pýchu svou brání.
Prázdno jen v těle, kroky nesmělé,
jsou mu údělem, jsou mu údělem.
Už ani dotek svůj hřejivý (nemá).
Kdo se z lásky dává s úmyslem vážným,
ten se štítem stává, andělem strážným.
Strach na kolenou je mu odměnou,
je mu odměnou, je mu odměnou.
A lidský strach na kolenou, je mu odměnou.
V duši nespatří ani jeho stín.
R: Ani žár ani mráz, ani svět bláhový
nezlomí víru v nás, která nás osloví.
2. Ubozí se sklání, schází odvaha.
Lidské vrávorání lásku spoutává.
Světem zmámení chtějí znamení,
k neuvěření, k neuvěření.
A světem všichni zmámení jsou. (Co dál?)
Komu zlé se příčí, všechno bezpráví,
tomu víra klíčí, pýchu nestráví.
Pevná touha žít zvedá závaží,
každé závaží, těžké závaží.
A naše pevná touha žít zvedá závaží.
I když jí svět cloumá, už nepoleví.
R: Ani žár ani mráz, ani svět bláhový
nezlomí víru v nás, která nás osloví.
Nástroje
Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje