1. C Smím se G/H ptát, jaF ký byl život G tvůj?
Přišel C anděl jedG/H nou a F stůj,
ty dobré G srdce máš.
Dívko z F lidu, Boží sílu v C náručí jsi F chrániC la,
když jsi Dm navečer mu Am píseň lásky B zpívala.
B Kolik ti F bylo tenkrát C roků?
Nebyl to F příkaz, snad G prosba od Boha Am laskavá.
F Jakou barvu G mají věrné C oči, neposkvrB něná?
F Jakou ochotuG tvá duše, B holubice F bílá? G
R: C AG/H ve MaAm ria, F nebáC la ses G žít.
Dm Sláva Am ti, Em vědělas, kam F jít. G
Ty dětem F svým oteAm víráš Dm oči zas.
Holubice B bílá, F dík, že přišel C mezi nás.
2. D Míváš A/Db slova G Boží ukryA tá,
jenom D ty v srdci A/Db víš nejG líp,
jak plakáA val náš Král.
Jak je to G dávno, co Bůh D rozhodl,
že G pošle spásu D nám.
PamaEm tuješ si, jak se Hm Boží máma C objímá?
R: D AA/Db ve MaHm ria, G nebáD la ses A žít.
Em Sláva Hm ti, Gbm vědělas, kam G jít. A
Ty dětem G svým oteHm víráš Em oči zas.
Holubice C bílá, G dík, že přišel D mezi nás.