1. Em Od stvoření
G A vzdálení jsme pár Em let,
stovky pokolení
G jak šel A čas změnily Em svět.
Jedni když jsou, G je po nich A znát,
že byl tady Em člověk.
Jedni jak ještěři jdou,
G A bál by se jich i sám Em pravěk.
R: Jen mi řekni, co G dělat,
když už musím se A setkat s duší,
co sytí se Em tmou.
2. Em Tak moc chtěl bych žít,
G A abych neviděl Em pláč.
Tak moc chtěl bych být G s těmi,
co A vědí, zda dobro a Em nač.
Lidem hůř se jde dál,
G zborcený A věci se napravuEm jou.
Kdekdo to vzdal,
G slyšet je A dupání, ještěři Em jdou.
R: Jen mi řekni, co G dělat,
když už musím se A setkat s duší,
co sytí se Em tmou.
3. Em Věř, Bože můj
G A jeden pocit mám Em rád.
Tvým dětem nemůže nikdo vzít,
G A co jim nemohl Em dát.
Hned je mi líp,
G A zas mám sílu jít Em dál.
Hned je mi líp,
G byl jsi to A Ty,
kdo všechno mi Em dal.
R: Jen mi řekni, co G dělat,
když už musím se A setkat s duší,
co sytí se Em tmou.