undefined

Šalamoun

R: G V době vlády krále D Šalamouna A7 měla pravda D svátek,

G podvodníci smutně D zírali jak A7 stonky bez pouD pátek.

1. D Jednoho dne přišly k panu králi A7 dvě plačící D matky,

D král je přijal pěkně najednou i A7 s jejich nemluvD ňátky.

G První kluk byl jako z alabastru, D druhý strašně bledý.

Každý rychle poznal, že vydechl A7 v noci napoD sledy.

2. Menší žena křičí: Pane králi, živý kluk je můj syn.

A ta druhá na ni: Budeš ztícha, živý kluk je můj syn.

A jak obě slovy špičatými do sebe dál ryjí,

postupně Šalamoun dovídá se smutnou historii:

3. Bydlely jsme spolu v jednom domě, každá synka měla,

když ten její v noci udusil se, zbláznila se zcela.

Mrtvolu odnesla na mou postel a mé dítě k sobě,

Mně patří ten živý, jí ten mrtvý, to tvrdí však obě.

4. Král si hlavu láme během dlouhých, nekonečných nářků,

jak odhalit ženu pravdomluvnou a jak poznat lhářku.

Meč mi nechte přinést, volá náhle — oči skáčou z důlků —

zdravé dítě hezky rozpůlíme, ať má každá půlku.

5. První matka hlasem sténajícím na mocnáře tlačí:

Nezabíjejte to nemluvňátko, jí ho dejte radši.

Druhá matka praví: Šalamoune, ať jsme fifty fifty,

ona polovinu a já polovinu, jak jsi řekl dřív ty.

6. Konečně král může oznámit, už nejsme v tené sluji,

pravda vyšla právě na povrch, a proto prohlašuji:

Ta, co řekla, dítě nesekejte, to je, páni bratři,

pravá matka synka souzeného, jí to dítě patří.

7. Celým krajem, celou zeměkoulí jde od ucha k uchu:

Pravdomluvná žena zvítězila, chlapeček je v suchu.

Celým krajem, celou zeměkoulí letí dobrá zpráva.

Děti zdraví všechny mocipány, Šalamounům sláva!

Transpozice

Posuvky

Zjednodušit zobrazení

Zobrazit akordy

Velikost písma

Blokovat zhasínání displeje