undefined
Bílá labuť
Autor: Josef Hrubý
1. D Krouží labuť v oblacích
bílá jako Dm7 sníh,
smí už letět Hm za sluncem,
už směr jí teplem G dává,
přichází její D první cesta daleká,
snad proto ani Dm7 nespěchá,
já vídal růst ji Hm na řekách
a teď mi křídly G mává,
musí dál za svým D posláním,
já Dm7 vím, Hm vím. G
R: D Stoupat jak dým,
já chtěl bych říct jí: "Též Dm7 poletím,
Hm dávno už vím, že s tebou
cestu G svou neztratím
a z výšek vidím, D jak malý jsem,
jak vypadaj' Dm7 hory a zem,
uč mě hlétat a žít, uč mě G létat a žít."
Tíhu svou znám,
čas labutí když se přiblíží,
v lásce je mám,
snad proto už mě nic netíží
a z výšek vidím, jak malý jsem,
jak vypadaj' hory a zem
uč mě létat a žít,
uč mě létat a žít.
2. Mizí labuť v oblacích bílá jako sníh
a já v rozpacích tu stojím,
hledám její pohled hřejivý,
že zůstal jsem tu sám,
je asi jenom malý klam.
Snad mě tady nenechá,
snad se brzy vrátí
a zas mě bude učit
žít, ó, žít, žít, chci žít.
R: D Stoupat jak dým,
já chtěl bych říct jí: "Též Dm7 poletím,
Hm dávno už vím, že s tebou
cestu G svou neztratím
a z výšek vidím, D jak malý jsem,
jak vypadaj' Dm7 hory a zem,
uč mě hlétat a žít, uč mě G létat a žít."
Tíhu svou znám,
čas labutí když se přiblíží,
v lásce je mám,
snad proto už mě nic netíží
a z výšek vidím, jak malý jsem,
jak vypadaj' hory a zem
uč mě létat a žít,
uč mě létat a žít.
Nástroje
Transpozice
Posuvky
Zjednodušit zobrazení
Zobrazit akordy
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje