undefined
Dělníku Boží
Autoři: Jan Václav Renč, Petr Eben
Vstup
1. Dělníku Boží z královské krve,
tys k dílu spásy byl povolán,
když svého syna a Pannu matku,
svůj dvojí poklad svěřil ti Pán.
Nad jesličkami v betlémské noci
co Boží stráž jsi s anděly bděl;
námahy denní lidského díla
s tebou poznával náš Spasitel.
Před evangeliem
2. Dělníku Boží, tesaři věrný,
tys Pánu světa zbudoval krov
a v domku chudém slyšels ty první
posvátnou hudbu Kristových slov.
Měla zvuk lidský a moudrost Boží
a tys jí duši otvíral rád.
Nauč nás také, pěstoune tichý,
pravdám posvátným své srdce vzdát.
Obětní průvod
3. Dělníku Boží, pro Dítě s matkou
denní chléb chystáš lopotou svou,
nečekáš za ni odměny jiné,
než úsměv díků v tváři těch dvou.
Ve službě věrné, ve službě stálé
Bohu tak dáváš všechno, co máš;
podej i za nás na oltář svatý
trpký i sladký každý den náš.
4. Dělníku Boží, tvým celým domem
den za dnem stále vál Boží dech;
přesto jsi spěchal s rodinou svatou
do chrámu Páně v svátečních dnech.
Kázal tak zákon, toužila duše
po slavném Božím shromáždění,
k němuž se snáší z pahorků věčných
Hospodin, Bůh všech pokolení.
Přijímání
5. Dělníku Boží, Syna jsi hledal
na pouti v slavný Jeruzalém.
Našels ho v chrámě, jak slovem vroucím
Otcovu slávu zjevuje všem.
Pomoz nám najít vtělené Slovo
a věřit z hloubi upřímnosti,
že na nás čeká s toužebnou láskou
sám živý Kristus ve svátosti.
6. Pěstoune Kristův, příteli Boží,
u stolu tvého jídal Bůh sám;
ty nás veď nyní k hostině svaté,
v níž tělo své on podává nám.
Ať spojen s námi, se svojí církví,
kterou dal tobě do ochrany,
svůj život vlévá haluzím suchým,
on, vinný keř, nám zvěstovaný.
Závěr
7. Dělníku Boží, po díle dobrém
tělo i duši Bohu jsi dal;
v hodince smrti, tiché a zralé,
sám Boží Syn ti u lože stál.
Pros nyní za nás v království věčném,
na němž ti Pán dal královský díl,
aby i v naší hodině smrti
Kristus, Pán míru, přítomen byl.
Nástroje
Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje