undefined

K svátku tajemnému

při mu vrouc stu puj K svá 1. jem tku ta seň za še k ně mu no tuj z hlou me, bi du me, všech se vzdej no me. ho Sta ky změň řeč i skut me. ob no ce, vuj srd me,
1. K svátku  tajemnému vroucně  přistupujme,
z hloubi  duše k  němu píseň  zanotujme.
Starého se  vzdejme, všechno  obnovujme,
srdce, řeč  i skutky  změňme.
2. Chvála na  památku večeře  se vzdává,
když v  předvečer svátků  beránka Pán  dává,
s ním  chléb nekvašený,  dávno podle  práva
v Písmech  otcům přislíbený.
3. Když jsou  nasyceni jídla  tělesného,
Pán jim  k podivení  dá jíst  těla svého:
vlastní rukou  láme všem  i pro  každého,
sebe –  chléb, jak  vyznáváme.
4. Pán dal  klesajícím tělo  v posílení,
on dal  litujícím krev  svou k  občerstvení.
Tento kalich,  praví, je  vám pro  spasení,
pijte z  něho věčné  zdraví.
5. Tím je  provždy dána  svátost Božích  dětí,
ke cti  Krista Pána,  k spáse  nám se  světí.
Kněžím patří  jíst a  lidu rozdíleti,
tělo Páně  v sboru  bratří.
6. Z chleba  andělského pro  lid chléb  se stává,
pod způsobou  jeho skutečnost  je pravá.
Ó div  předivoucí: Nejchudším  se dává,
v pokrm  Kristus všemohoucí.
7. Bože trojjediný,  z trůnu  nebeského,
sestup do  hlubiny duší  lidu svého,
veď nás  cestou spásy  z kraje  pozemského,
v světlo  své a  sídlo krásy.

Nástroje

Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje

Nahrávky