undefined
Hořké Páně umučení
Autor: Matěj Václav Šteyer
1. Hořké Páně umučení
na mysli když nosím,
všecko se mi v žalost mění,
oko slzou rosím;
z nesmírné lásky pramene
Ježíš krev proléval,
že i to srdce kamenné
uchvátí hořký žal.
2. Opuštěný, vydán zradě
v Getsemanech klečí.
Však již kvapí po zahradě
žoldnéřové s meči.
Jidáš, jenž Mistra zaprodal,
vede je s úšklebkem
a již je veden králů Král
před knížat hrdý sněm.
3. Ztýraného odtud zrána
vedou k Pilátovi,
aby na smrt vydal Pána
vladařskými slovy.
„Nevinen Ježíš,“ Pilát dí,
ale hned bez práva
ukrutné Pána čeledi
k mrskání vydává.
4. Pohleď, duše nelítostná,
na ta hrozná muka,
kterak Pána bije zlostná
katanova ruka;
trnovým věncem ve spěchu
čelo mu ovijí,
červené roucho k posměchu
kladou mu na šíji.
5. A lid nezná smilování,
vida Pána v trýzni.
Marně vladař Pilát brání
jeho krvežízni.
Na rámě bere těžký kříž
Kristus Pán v lopotě,
kajícná duše, pojď s ním již
ke smutné Golgotě.
6. Hle, již svaté ruce, nohy
připevněny k dřevu,
vystaven Pán přeubohý
rouhání a hněvu,
a v nevýslovném strádání
krvácí z četných ran,
pak svatou hlavu naklání,
těžký boj dokonán.
7. Uvaž, duše, v tuto dobu
muka kříže jeho,
na němž Pán pněl pro tvou zlobu
k spáse světa všeho.
Odvrhni hříchu okovy,
pro něž Pán umírá,
již se ti z lásky Kristovy
věčný ráj otvírá.
Nástroje
Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje