undefined

Betlémské světlo

lo nad ce lou Bet A 1. ské svět lém ší o du te ty ze no tem va zpí a mí, rá. hléd sle li Pro ra. Král ko po si vo slo vrou hle moc a tak tak je ta va zná, slo jdem Na B 3. je jis tě. ná. bez sva slo pře vo, slyš me zor Po ne náš, za hy nem no Je žíš. Pa jmé kud ty sám po nás hříš né, v tem no tě, Ó kte o svě žíš. no zve z dře va jes dáš kříž. při a chá zíš
 Vstup
1. Betlémské světlo  nad celou  zemí
temnoty duší  otevírá.
Prohlédli slepí  a zpívají  němí,
slovo si  hledá vroucí  víra.
Král pokoje  ta slova  zná,
tak mocná  a tak  líbezná.
2. Zahřmělo z  nebe v  andělském sboru:
Sláva buď  na nebesích  Pánu!
Na zemi  každému lidskému  tvoru
mír, který  zhojí každou  ránu!
Dnes ve  vzpomínce na  Betlém
jdem za  mírem a  za světlem.
Před evangeliem
3. Najdem je  jistě. Pozorně  slyšme
přesvaté slovo,  jméno Ježíš.
Pane náš,  zahynem v  temnotě hříšné,
pokud ty  sám nás  neosvěžíš.
Ó Dítě,  které přicházíš
a z  dřeva jeslí  zvedáš kříž.
Obětní průvod
4. K věčnému  trůnu, k  chudičkým jeslím
nesem své  dary víc  než chudé
se srdcem  nadšeným, se  srdcem skleslým,
s hořkostí,  která z  hříchu zbude,
své radosti,  svůj každý  vzdych
i skrovné  dílo rukou  svých.
5. Ty, jenž  jsi stvořil  kytice květů,
pohřbená zrna  měníš v  chleby,
zahrň i  nás v  onu všemocnou  větu,
jež hlínu  země zdvihne  k nebi.
Aby v  nás život  neuhas,
přijď, Věčný,  Živý, mezi  nás!
Přijímání
6. Vladaři duší,  prameni záře,
zrozený skrytě  z Panny  prosté,
zrozený před  námi zde  u oltáře,
náš Hostiteli  a náš  Hoste,
proměň nás  ke své  podobě
a zapal  touhou po  tobě.
7. Z hlubiny  věčna smrtelným  lidem
Syn Boží  narodil se  v čase,
nám, kdo  jsme žili,  kdo žijem,  kdo přijdem,
z chleba  se rodí  zas a  zase,
jen z  jeho těla  pramení
i našich  duší zrození.
8. Svatý déšť  smývá žaly  a kaly,
svatý chléb  nasycuje lačné,
my jen  své vyprahlé  duše ti  dali,
ó vláho  z výše  nadoblačné,
a ty  jsi zde  a v  nás a  náš,
svou krev  nám do  žil rozléváš.
Díkůčinění
9. S jakými  díky přijíti  k tobě
v té  chvíli, kdy  v nás  nebe zpívá?
Ustel si  v nás  jako v  posvátném hrobě,
vem s  sebou naše  srdce živá,
až o  velikém vzkříšení
se řeky  vrátí k  prameni.
10. Děťátko bílé,  z čistého  klína
nebeská záře  ze studnice,
tisíce žíznivých  k tobě  se vzpíná,
jediný doušku  pro tisíce,
zatímco tobě  matka tvá
mléko své  duše podává.
11. Pozváni tebou  klekáme před  ní,
aby nás  měla svými  dětmi,
jako v  den sváteční,  tak i  v den  všední,
když vstanem  ráno, když  se setmí,
ať lásku  k tobě  rozvíjí
v nás  láska k  matce Marii!

Nástroje

Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje

Nahrávky