undefined
Je cesta trním posetá (K079)
Autoři: Antonín Šuránek, Josef Olejník
Vstup
Je cesta trním posetá,
jež liliemi prokvétá.
Šel po ní s křížem Kristus Pán.
K ní každý z nás je povolán
a jeho vlídným okem zván.
1. Kdo Kristu volá Ukřižuj!,
ten v hřeby mění jazyk svůj,
ten Krista vskutku křižuje.
A Kristus, to tvůj bližní je,
zášť slov jej k smrti bičuje.
2. Na krutých soudců pokyny
svůj oltář vzal Pán nevinný,
na slabá bedra těžký kříž.
Však srdce zdolá jeho tíž,
ba lidstvo na něm zvedne výš!
3. Hle, zkrvavená kolena
o tvrdý kámen zraněna,
pro naši lenost v modlitbách,
bez nichž je rozum v bludů tmách
a vůle mdlá v zlých hodinách.
4. Kdo vloží ruku na Syna,
ten množí muka Matčina,
neb Matka trpí v dítěti.
To kdo má stále v paměti,
své ruce a rty posvětí.
5. Pán slábne. Třeba člověka,
jenž posměchu se neleká
a odsouzenci pomůže.
Pán hledí teskně na muže,
zda strach v nich láska přemůže.
6. Čest vzdejme ženě hrdinné.
Na sebe nedbá pro jiné.
Na Pána s láskou pozírá,
zlým zástupem se prodírá,
tvář přesvatou mu utírá.
7. Tím potem, jenž tvář zalije,
Pán rád by svlažil lilie!
By mladým zpevnil nevinnost,
ctnost manželům a poctivost,
padá pro naši smyslnost.
8. Pán okem těší zástup žen,
ač sám je k smrti usoužen.
Pln lásky matky poučí,
ať dětem ve svém náručí
i sobě věčnost zaručí.
9. Ježíš, břemenem obtížen,
potřetí padá pod křížem.
Pro pýchu, kterou v okovy,
s ním k spolupráci hotovi,
se prodáváme ďáblovi.
10. Pán, drzým davem obstoupen,
žluč má pít, o šat oloupen,
by odvahu nám k ctnosti dal,
květ čistoty nám zachoval,
nás před opilstvím varoval.
11. Jak divně ten svět odplácí!
Za láskyplnost, za práci
dá Kristu hřeby proklaté,
dá na kříž ruce přesvaté,
tak chudé, a tak bohaté.
12. Pán Dokonáno! zavolal
na všechny strany v šíř i v dál!
Je dána oběť jediná,
již smyta lidstva provina,
svět je už Boží rodina.
13. Hle, druhá Eva pod křížem
meč sedmerý má v srdci svém.
Jak Matka lidstva jednala,
za plod, jejž Eva odňala,
svůj Otci v oběť podala.
14. Má chudý pohřeb Kristus Král!
Vše vnější mu svět odebral.
Vzít nemohl však Boží jas,
jenž, ztlumen v hrobě krátký čas,
v blesk vyšlehne v den třetí zas!
Závěr
15. V tvou lásku, Pane, věříme
a srdce svá ti svěříme.
Veď údolím nás slz a běd,
tam, kde skrz tebe budem smět
Trojici věčné chvály pět.
Amen.
Nástroje
Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje