undefined
Křížová cesta IV. (První zastavení)
Autoři: Jan Václav Renč, Ilja Hurník
1. První zastavení věrně připomíná,
co vše způsobila naše těžká vina.
Člověk Boha soudí, Bůh to tiše snáší,
z hloubi srdce platí cenu spásy naší.
2. Za hřích, jehož já jsem neuměl se zříci,
na smrt Pána vydal vladař nevěřící.
Nestačilo ani kruté zbičování,
pod břemenem kříže Kristus Pán se sklání.
3. Neunese tíhu kříže potupného,
protože lpí na něm hříchy světa všeho.
Na kolena klesá za všechny, kdo hřeší,
za ně znovu vstává k pouti stále těžší.
4. Ach, kdo změří bolest matky, která vidí
syna zmučeného tupou zlobou lidí!
Je to i mé záští, rouhání a pýcha,
pro něž matka svatá nad svým synem vzdychá.
5. I když sám se katům Kristus neprotiví,
mají strach, že kříž svůj nedonese živý.
Šimona z Cyreny rázně přinutili
Pánu dopomoci k tajemnému cíli.
6. Jiná duše vroucí, nikým nevolaná,
stírá krev a špínu z tváře Krista Pána.
Kéž jak Veronice v bílou roušku kdysi,
navždy nám Pán vtiskne do srdce své rysy.
7. Opuštěný pastýř nevěrného stáda
v samé městské bráně znovu těžce padá,
za krutost a křivdy, za zrady a zlobu
i za tajné hříchy obílených hrobů.
8. Nářek žen ho zdvíhá z trýznivého pádu,
Pastýř naposledy mluví k svému stádu:
Šetřte svoje slzy pro své vlastní viny,
plačte nad svým městem a nad svými syny.
9. Cestu kamenitou Pán svou krví světí;
až pod samou horou stihne ho pád třetí.
Jenom láska Boží, jež nám zhynout nedá,
i při tomto pádu Krista opět zvedá.
10. O vše oloupený hříšníky a katy,
ztrácí Pán i chudé, zkrvavené šaty.
Neskryje nás oděv prostý ani drahý:
jak se nahý zrodil, zemře člověk nahý.
11. Na kmen sukovitý, oltář lásky Boží,
klade se Král světů se svým věncem z hloží.
Jeho údy svaté, proniknuté hřeby,
jsou most nad propastí, jenž nás vede k nebi.
12. Ale dřív, než ten most šťastně překročíme,
pro náš věčný život Pán smrt časnou přijme;
když tvé první Ano, Matko, svatá Panno,
dozní v těžký povzdech: Již je dokonáno.
13. Vše je dokonáno, matka nese břímě:
mrtvé tělo syna chová na svém klíně.
Všechny hříchy světa, všechnu jeho spásu
chová na kolenou do skonání časů.
14. Ti, kdo za života při svém Pánu stáli,
mrtvé tělo nesou do kalvarské skály.
Za tu službu lásky, co mu prokázali,
brzy je oslaví Kristus zmrtvýchvstalý.
Nástroje
Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje