1. Em Kde jenom jsi, kam jen bych šel,
kdybych já D lásku tvou nenaEm šel.
Kde jenom jsi a co bych měl,
kdybych tvé D volání neslyEm šel,
kdybych se D zavřel sám do svých Em snů,
jak strach planých D jabloní z jarních Em dnů,
kdybych se D lásky včel musel vzdáC t,
co jen bych Am měl, kam jen bych Em šel.
D C D Em D C D
R: Em Ke GolD gotě kC ráčíD ,
Em stoupá D stále C výšD ,
Em mnohým D je to k C pláčiD ,
Em mnohým D na obC tížD ,
Em někdo D zná ho jC ménemD ,
Em někdo D pro ten C pádD ,
Em tím, jak D rostla boC lestD ,
Em říkal: D mám tě rád, C rád. D
2. Em Kde jenom jsi, když jsem tu sám
a světskou D lež už nepostráEm dám.
A proč jen chci tvý stopy znát,
když stejně D vím, že přijde i páEm d.
Až budou D po mně plivat a Em řvát
a budu D chtít mít jako ty Em rád,
na planý D jabloni bude květC ,
pro tento Am svět.
Em D C D Em D C D