1. Už samotu G#m znám a vím, že E sám
steží pochoH pím ten úžasný F# dar,
co nám on G#m dal, tím, že zmrtvých E vstal,
předtím utrH pěl nespočet F# ran.
On nám ukáG#m zal, že láska je E vším,
že pro lásku k H nám nesl ten F# kříž,
který se G# stal symbolem E spásy
vítězH nýF# m.
2. A co jsem G#m já, já nejsem E nic,
jsem zrnem v H písku, jeden z milioF# nů.
Nemůžu G#m nic, ani jeden E krok,
když jeho H vůle zakroF# čí.
Cítím se G#m sláb, neužitečE ný,
toužím kříž s ním H nést, s ním obletět F#4 svět. F#
R: F# Jenže E málo dávám, H/D# málo chválím,
C#m málo prosím, svou slabost H neutajím.
E Málo hledám, H/D# málo toužím,
máC#m lo pomáhám a pokoj H nenalézám.
3. A co jsem G#m já, já nejsem E nic,
jsem zrnem v H písku, jeden z milioF# nů.
Nemůžu G#m nic, ani jeden E krok,
když jeho H vůle zakroF# čí.
Cítím se G#m sláb, neužitečE ný,
toužím kříž s ním H nést, s ním obletět F#4 svět. F#
R: F# Jenže E málo dávám, H/D# málo chválím,
C#m málo prosím, svou slabost H neutajím.
E Málo hledám, H/D# málo toužím,
máC#m lo pomáhám a pokoj H nenalézám.